Logo Nadace O2

Sebepoškozování i úzkosti. Hejty mají dopad nejen na psychiku

Připadá vám vaše dítě náladové, smutné nebo podrážděné? Neodmávněte to se slovy „to je ta puberta“. Za změnou chování může stát třeba šikana nebo bodyshaming. A problémy se mohou prohlubovat. Po negativní zkušenosti v online prostoru začalo šest procent dětí užívat návykové látky. Skoro čtvrtina dětí přestala ostatním důvěřovat.
Sebepoškozování i úzkosti. Hejty mají dopad nejen na psychiku

S dětmi je někdy těžké mluvit, obzvlášť když je něco trápí. A že je v moderní době může potrápit celá řada věcí, které jsme před dvaceti lety ještě ani neznali. Kyberšikana, online vydírání, nevyžádaný sexting, bodyshaming a další nástrahy online světa,“ popisuje manažerka Nadace O2 Dominika Herdová.

Negativní zkušenosti v online světě mají dopad na psychiku, podle výzkumu Děti a kult krásy v on-line světě čtvrtina českých dětí po hejtech přestala důvěřovat ostatním na internetu. Šokující je však výsledek, že šest procent dětí začalo po bolestných online zkušenostech užívat návykové látky – ať už legální (psychofarmaka na úzkosti a deprese) nebo nepřípustné (alkohol u dospívajících). 

Posměšky dokáží hluboce zranit i dospělého, natož pak děti nebo dospívající, jejichž psychika je citlivější a křehčí. 

„Buďme si vědomi toho, že v křehké dětské duši se může i nevinná drobná poznámka stát spouštěčem psychických problémů a nezdravého vztahu k tělu. Neshazujme a nezesměšňujme trápení dítěte, i když se nám zdá, že "se přece tolik nestalo". Naslouchejme, ptejme se, jak mu je. Dávejme mu najevo, že jsme tam s ním, že na to není samo. Dovolme mu cítit, že jsme opravdu s ním. Jak říká americký psycholog Marshall Rosenberg : „Všechny urážky, nadávky, odsuzování či obviňování jsou jen velice nešťastná vyjádření nenaplněných potřeb.“ zmiňuje Helena Pravdová z organizace Moje tělo je moje.

Po hejtování zažívá pětina českých dětí vztek a podráždění, dalších dvacet procent se pak cítí smutně. „Pocity hrají důležitou roli v našem prožívání, chování i uvažování nad okolním světem. A měli bychom o nich mluvit, nedržet je v sobě. I když je někdy skutečně těžké si o nich povídat,“ dodává Dominika Herdová.

Není něco v pořádku s kamarádem nebo členem rodiny? Jak ho oslovit?

Nadace O2 připravila ve spolupráci s organizací Loono sérii materiálů o duševním zdraví. Co Loono, které se věnuje péči o psychické i fyzické zdraví dlouhodobě, radí?

1. Ptejte se. V poslední době se mi zdáš napjatý a ve stresu. Děje se něco?

2. Naslouchejte. Řekněte, že jsi tu pro něj/ni. Je důležité dát člověku prostor a snažit se pochopit jeho aktuální potřeby. 

3. Nepoučujte, nezlehčujte a neobviňujte. Pokud poskytnete prostor a nebudete poučovat, je větší pravděpodobnost, že se jedinec svěří, otevře se, a vy tak zjistíte, co ho trápí či co by potřeboval.

4. Nabídněte pomoc. Nabídněte, že mu pomůžete vyhledat odbornou pomoc. Ovšem netlačte na něj, pokud protestuje. Jestliže dotyčný nechce vyhledat odborníka, vraťte se k bodům 1-4.

Jak rozpoznat, že jde o vážný problém? Opět se vraťme k bodu 1. Pokládej jednoduché a přímé otázky jako: Přemýšlíš o tom, že bys spáchal sebevraždu?  Nikdy nepodceňujte poznámky o sebevraždě. V případě jakýchkoliv obav o život svého blízkého kontaktuj krizovou linku.   

Děti a kult krásy v online světě 

Dle výzkumu mají negativní zkušenosti v podobě posměšků a hejtování v online prostředí také dopady do oblasti prožívání. Vztek a podráždění prožívalo v této souvislosti 22,5 % dospívajících; depresivní tendence v podobě smutku/méně radosti 21 % dospívajících a 10,28 % dospívajících prožívalo pocity úzkosti a 6,22 % strachu. Dále pak u 22,3 % dětí se taková zkušenost promítla do jejich sebehodnocení, a to tak, že si méně věří a více o sobě pochybují.

Do výzkumu Děti a kult krásy v on-line světě  se zapojilo téměř 10 tisíc dětí a dospívajících ve věku 10 až 17 let. Cílem bylo zjistit, jak sociální sítě ovlivňují vnímání krásy, proč děti upravují svůj vzhled, jestli se respondenti setkali s nějakou formou online zesměšňování a jaký vliv mají tyto faktory na psychiku. Unikátní výzkum společně uskutečnily Centrum prevence rizikové virtuální komunikace (PRVoK) Pedagogické fakulty s Katedrou psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého a společností O2. 

Nestyďme si říct o podporu. Vyhledat pomoc není znak selhání, ale naopak projev zralosti a zodpovědnosti. Důležité telefonní kontakty: 

Jsem dospělý a potřebuji pomoc sám pro sebe: 116 123
Jsem rodič a potřebuju pomoc pro své dítě: 116 00
Jsem dítě, mladistvý nebo student: 116 111

Autor: Kateřina Neumannová, Tým Bezpečně v síti.cz  

zjistěte více na stránce výuka Čepice